Lehký skládací invalidní vozík

Když bratr skončil po hromadné havárii v nemocnici, byli jsme rádi, že vůbec přežil. Po několika týdnech ho propustili domů a kromě obou zlámaných nohou byl téměř v pořádku. Bratr je vysoký, statný muž, proto byl pro nás problém ho dopravit do koupelny i přesouvat po bytě. Museli jsme sehnat něco, co nám pomůže. Lehký skládací invalidní vozík se jevil jako vhodná pomůcka. Zavolali jsme do prodejny. Invalidní vozíky tam měli vystavené, mohli jsme se přijet podívat. Bratr to nechal na nás, ať mu nějaký vybereme, byl by problém ho tam dopravit. Protože jsme s invalidními vozíky neměli žádné zkušenosti, radil nám obchodník. Vysvětlili jsme mu situaci a on nám řekl, že invalidní vozíky se dělí na dva druhy.

Nabídl nám pak mechanický invalidní vozík, anebo elektrický invalidní vozík. Hned, když nám sdělil, že mechanický by bratr musel ovládat vlastní silou, tak jsme to zavrhli. On by to samozřejmě zvládl, ale když už jsme měli na výběr, chtěli jsme pro něj něco lepšího. Prodavač nám ještě ukazoval lehký skládací invalidní vozík, ten by sice přicházel také v úvahu, už kvůli tomu, že by se mu s ním lépe manipulovalo a dal by se složit do auta, ale my jsme mu vybrali ten elektrický. A udělali jsme dobře. Vzali jsme takový, aby se nám vešel domů do všech futer a protože se jednalo o repasovaný invalidní vozík, nebyl ani tak drahý. Bratrovi se líbil, hned jak ho přivezli. Díky vozíku, se od té doby o sebe dokázal postarat, a to i v době, kdy jsme všichni byli v práci. Dnes už je v pořádku, chodí do práce a obě nohy má v pohodě. Nevím, jak bychom to ale bez vozíku v té době zvládali.